KNIHODOJMY: Jedna želva za druhou

,,Doopravdy to udělat nechcete, je to jen intruzivní myšlenka. 
Má je každý. 
Jenže vy tu svou nedokážete umlčet."

Nejsem fanoušek Johna Greena.
Vlastně jeho díla krom prvotiny dá se říci až nesnáším.
Přiznejme si to. Všechny jeho knihy jsou stejné. Využívá svou vytvořenou šablonu poprvé užitou v Aljašce, kdy máme hlavní postavu zmítající se napříč životem a sužována světu známým ale zároveň tabu tématem. Vysvobození ale najde v člověku, který s ním ale moc dlouho nezůstane.
Až na to, že Green mění jména a detaily příběhu, tak styl, emoce i děj zůstává stejný.
Když se mi do rukou dostala díky Knižnímu Klubu reading copy Jedny želvy za druhou = jeho nejnovější kniha, byla jsem nadšená, ale zároveň rozpačitá.
Říkala jsem si: ,,Jo, nějak to přežiju. Je to jeho nejchválanější kniha, tak to snad nebude tak hrozný, ne?"
A takhle jsem dopadla...

Jmenuji se Aza.
Jsem šestnáctiletá holka, která se má prostě fajn. Má kamarády, milující rodinu a v neposlední řadě i OCD neboli obsedantně kompulzivní porucha.
Nebudu vás tu zatěžovat detaily, to si můžete vygooglit, ale čím vás zatížím, bude můj život. Ačkoliv se OCD mnoha lidem může zdát banální, zkuste mít neustálý pocit, že se ve vás rojí bakterie (ono to tak opravdu je). Nezastavitelné myšlenky o životě, infekcích, smrti, bakteriích...
Zkuste si představit, jak se asi cítím ve víru myšlenek, které chci, ale nemohu zastavit. 

John Green mě maximálně překvapil.
Kdyby mi někdo řekl, že o knize Johna Greena napíši, že je dokonalá, vysmála bych se mu a poslala do ho hvězd. No a teď?
Jedny želvy za druhou je kniha, která má nejen silný příběh a skvělé zpracování, ale hlavně grády. V každém slově a v každém písmenu je nespočet emocí a síly. Johna Greena jsem považovala za dobrého autora. Po přečtení Želv ho považuji za sakra skvělého autora.

,,Tou dobou už jsem začínala zjišťovat, že život je příběh o vás, ne příběh, který vyprávíte sami."

Děj se odehrává na pozadí teenegarského života, bohatství a jakémsi zmizení otce jednoho z hrdinů, ale hlavní je Aza.
Naše hlavní hrdinka a holka, která to v životě fakt nemá lehké. Neustále přemýšlí. Pořád. Non stop. A ve spirálách myšlenek se topíme společně s ní. 
John Green se v Želvách otevřel. Dokázal přenést sám sebe do příběhu a příběh do čtenáře. Sám OCD trpí a to je rozhodně jeden z faktů, proč je kniha tak skvělá a autentická.

zdroj

SHRNUTÍ:
Jedna z nejlépe napsaných, nejsilnějších a nejosobitějších knih vůbec.

V Želvách se John Green svěřoval a šlo to poznat. Šlo poznat, že psal ze svého nitra a snaží se stejně jako Aza vymotat ze spirál myšlenek. Už to nebyl umělý John Green se stále opakující se šablonou. Želvy byly originální, jiné a skvělé.

HODNOCENÍ:

95%

Mockrát děkuji Knižnímu Klubu a nakladatelství Yoli za zaslání recenzního výtisku!
Nenechte si ujít Želvy ani vy. Věřte mi, že byste v tomto případě opravdu hodně litovali!!

Co vy a John Green?