sobota 12. května 2018

KNIHODOJMY: Smrtka

,,2042 je rok, kdy jsme porazili smrt, a také rok, kdy jsme přestali počítat."

Vsadím se, že jste již o Smrtce slyšely.
Trhá rekordy jak u nás, tak v zahraničí. Její svět láká čím dál více čtenářů a já patřila mezi ně. Díky Knižnímu Klubu a nakladatelství Yoli jsem měla možnost si knihu přečíst ještě před oficiálním vydáním a moje očekávání po všech nadšených ohlasech logicky byla veliká.
Prosím vás, připadá tady někomu námět poražení smrti nezajímavý? Je tady někdo, kdo by se nechtěl ponořit do světa, kde smrt přináší pouze vznešené Smrtky? Kde lidstvo překonalo nemoci, katastrofy, nehody?
Kdo  by se nechtěl podívat na svět očima lidí, kterým byla do rukou vložená ta nejpřirozenější věc na světě? SMRT.


Vlastně se nic moc nezměnilo.
Samozřejmě nepočítám to, že jsme postavili oživovací centra, kam každého "mrtvého" převezou a maximálně do tří dnů už zase může vesele běhat po světě a to, že lidstvo je ovládáno Nimbem, což je vlastně takový počítačový děda vševěda. Hlídá, vidí a řeší všechno.
Všechno krom záležitostí Smrtek.
A přichází řada na mě. Obyčejnou holku jménem Cira, která se dostává shodou náhod do náručí Cechu smrtek. Nevím, zda mám být vděčná či vyděšená, protože se mám stát jednou z nich. Čtete správně, já mám být jednou ta, která jako jedna z má bude mít co nejvyšší privilegium - vzít život... která může kosit a která může změnit svět. Nevěřila jsem, ale teď vím, že nemám na vybranou. I v Cechu smrtek, který by měl být nejčistším na světě, začínají usedat čím dál větší vrstvy prachu.

,,Konec lidského života byl v rukou přírody. Ale my jsme jí ho ukradli."

Dokonalost.
Nepochopíte, dokud nepřečtete.
Od Smrtky jsem čekala bombu. I když jsem do autora jeho předchozí knihu Bez šance (setkáváme se světem, kde rodiče mají nad svými děti takovou moc, že mohou rozhodovat, zda nechají jejich těla svých dětí nechají pro další účely rozpojit či je nechají žít) nečetla, měla jsem tušení, že se námětu ujme se vším všudy.
A mýlila jsem se.
Ujal se toho úplně s veškerou vervou, vášní a (nad)lidskou schopností.


Ačkoliv kniha spadá do žánru YA dystopie, krom toho také Smrtku řadím do těch nejpovedenějších filozofických / psychologických knih vůbec.
Myšlenky, které v knihách najdete jsou.... neuvěřitelné. Na každé dvojstránce mám vyznačený každý druhý řádek. Smrtka mi předala neskutečné množství emocí. Ať už je to láska, bolest, radost, strach, odhodlání... Dala mi další kupu důvodu, proč více žít.
A to je dle mého to nejcennější, co může literatura dát.

,,Pokud šlo o lidstvo, již nebylo co se dozvídat. Na naší existenci nebylo co dešifrovat. Ze širšího pohledu byli vlastně všichni stejně zbyteční."

Každá postava vás zaujme natolik, že budete pátrat po každém její myšlence, kroku a činu.
Ať mluvíme o záporných čí kladných, každá byla perfektně vykreslená tak, aby vám nejen připadala reálná, ale také aby se vám zaryla do srdce. Mezi každým písmenkem knihy a vámi vzniká nezlomitelné pouto, které vám dává, ale i bere. Každá postava na vás chystá extrémně nečekané léčky a každá z nich je společně se světem tak perfektně vykreslená, že nevěříte, že v rukou držíte "pouhou" fikci.

Moje obrovská poklona autorovi patří taktéž za neskutečně povedenou alegorii, ale zároveň přímočarost.
Dokonalé a bohužel i pravdivé myšlenky v knize padají jedna za druhou a mnohé z nich se stalo mými nejoblíbenějšími citáty. Mnoho z nich nosím v srdci a z mnohých by si lidé měli brát příklad. Přesně proto, abychom nedopadli tak, jako ve Smrtce.

,,Právě v tom spočívá paradox profese. Ti, kteří tu práci dělat chtějí, by ji vykonávat neměli... a jediní, kteří by ji dostat měli, jsou ti, kteří by ji nejvíc odmítali."

Shrnutí:
Neal Shusterman stvořil dokonalý svět, postavy a myšlenky příběhu posadí čtenáře na zadek.
Jeho příběh nemá jedinou mezeru, kterou by bylo potřeba vyplnit. Vzali byste jedno písmenko, bylo by toho málo. Jedno byste přidali, bylo by toho moc.
I přesto, jak moc je dílo (nejen) literárně kvalitní, kniha se čte lehce, rychle a s emocemi. Málo kdy se mi stává, že bych knize neměla co vytknout. Ať už je to styl psaní, nelogické chování postav nebo v extrému obálka.
Smrtka je ale doslova a do písmene dokonalá. Proto jsem opravdu zvědavá, co nám přinese pokračování

HODNOCENÍ:
100%

5 komentářů:

  1. Na smrtku se hodně těším! Plánuji se do ní pustit hned po státnicích, tak jsem zvědavá jak se mi bude líbit. :))

    OdpovědětVymazat
  2. Úžasná recenze. Ty prostě těmi recenzemi umíš čtenáře navnadit! I když jsem ji už četla v angličtině, tak si ji musím pořídit i v češtině. Některá přeložená slovíčka v češtině zní až moc měcce a vtipně, ale to je pouze jenom můj názor. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Páni skvělá recenze, na tuhle knihu už se strašně dlouho těším a teď jsi mě na ni dost nalákala děkuji.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! Co nejdříve odpovím! ♥