KNIHODOJMY: Dcera krále močálů

Jaké to je vyrůstat v močálech? Děsivé nebo přirozené?
Dcera krále močálů o tom přesně je. Věřím, že každého milovníka (psycho) thrillerů tahle kniha minimálně cinkla do nosu. Neobvyklý námět je více než zajímavý z prostého důvodu: nedokážeme si to představit. Já sama se na tuto zajímavou novinku z nakladatelství Slovart velice těšila. Ačkoliv přišlo zklamání, dnes Vám budu knihu doporučovat. Že to nedává smysl? Čtěte dál...

Příběh vidíme skrz dospělou Helenu, která v močálech společně se svým otcem a matkou, kterou otec jako mladou unesl a znásilnil, vyrůstala a žila. Neznala zázraky moderní doby, jako je elektřina, plyn a lednička. Neznala myčku, druhy oblečení, televizi, plastové hračky,... neznala krom močálů vůbec nic. Teď už ale ano.
Má vlastní rodinu. Vlastní dům, manžela a děti. Přes ztrátu matky se již přenesla a začíná se odpoutávat i od otce a minulosti. To jí ale znemožní fakt, že její otec z věznice, kam byl po dopadení v jejím dětství umístěn na doživotí, prchá. Nezanechává krom dvou mrtvých strážníku žádné (nefalešné) stopy a Heleně dochází, že jen ona ho může zastavit. Jen ona ví jeho metody. Jak to?
Protože ji on sám zabíjet, lovit a přežít učil.

Jak už jsem zmínila na začátku, od knihy jsem měla obrovská očekávání.
Jsem milovník mixu psychologie, thrilleru a drama a podle anotace tato kniha na tento mix i vypadala. A ačkoliv jsem se žánry strefila, konečný dojem nebyl bohužel nadšený. Proto vám skrz tuto knihu dva pohledy. Objektivní a subjektivní a je jen na vás, na který dáte.

Začneme prvním pohledem.
Objektivně je to kniha skvěle vymyšlená. Nejenže má příběh dvě linie - minulost a přítomnost - ale vidíme obě linie ze dvou pohledů jednoho člověka. Abyste rozuměli, minulost vidíme očima Heleny jako dítěte, které život v močálech připadal naprosto normální a přítomnost vidíme očima Heleny, která je dospělá a vzpomíná na až neskutečně dlouhý život bez civilizace a vynálezů dnešního života. Tím se často tyto dva pohledy mísí, a tak čtenář vidí srovnání psychiky hlavní postavy dnes a dříve. Dcera krále močálů = Helena. To ona nám poskytuje tzv. flashbacky do minulosti. Vzpomíná na své dětství.
Vzpomíná i na svého otce, který je kořistí jejího lovu, na které ji on sám v močálech připravoval.

Zdroj

Teď si určitě říkáte, že toto musí být přímo dokonalá kniha. Jenže.
Něco ji chybí. A to nejen čtivost, ale hlavně poutavost. No a fakt, že kniha mě k smrti nudila, taky moc na náladě nepřidává.
Vysvětluji si to stylem autorky, který mi z neznámého důvodu jednoduše nesedl a nepřišel mi ničím poutavým. Proto jsem knihu četla tuším dva až tři týdny a dokonce, neukamenujte mě prosím, jsem nakonec i přeskakovala řádky / stránky, protože se to jinak nedalo.

Závěrem? Když tyto dva názory smícháme, z mé recenze vychází Dcera krále močálů jako kniha s brilantním a originálním příběhem, který je ale nudně zpracovaný.
Rozhodně ale knihu neházejte do komínku knih, o které nikdy ani nezavadíte pohledem, protože tato kniha potenciál má. A to obrovský. Jen mé maličkosti asi byl přístup odepřen. To ale neznamená, že bude odepřen i vám ☺

HODNOCENÍ:

35%

Moc děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku! 

Pokud chcete poznat život v močálech, klikněte zde 

Četli jste tuto knihu? Co říkáte na její námět?
Mějte se krásně! ♥
seabook04@gmail.com