RECENZE: ČEMU JSEM VĚŘILA

14:21:00

autor: Huntley Fitzpatricková
žánr: Young Adult 
nakladatelství: CooBoo
počet stran: 392
orig. název: What I Thought Was True
rok vydání: 2015
rok vydání orig.: 2014
vazba knihy: vázaná
ISBN: 9788074472015

ANOTACE:
Gwen Castleová si vždycky představovala, jak jednoho krásného dne opustí ostrov, na kterém vyrůstala. Ostrov, kde se mimo letní sezonu nic zajímavého neděje, kde potkává stále ty samé tváře a kde se nic neutají.
Ovšem toto léto bude vše jinak, protože na ostrov přijíždí na letní brigádu Cassidy Somers, kluk, kterého Gwen nechtěla už nikdy vidět.
Zatímco on je neuvěřitelně pohledný a pochází z bohaté rodiny, její rodiče se celý rok dřou, aby dokázali splatit účty za léčbu Gwenina bratra.
Zdá se, že nemohou být odlišnější – navíc mezi nimi jako bouřkový mrak visí událost, která se stala na jaře a na niž by Gwen nejraději zapomněla.
Ale společná brigáda a dlouhé léto dokáží zázraky.

MŮJ NÁZOR:
Jmenuji se Gwen.
Ostrov je můj domov celých... no, vlastně od narození.
Nikdy jsem ho neopustila, ale nejradši bych to napravila hned teď. Ještě nedávno bych řekla, že celý ostrov znám jako své boty. Ale teď? Ostrov možná, ale lidi nikdy nikdo znát nemůže.
Začátek letních prázdnin pro mnoho z Vás znamená vysvobození ze školy a celkově svoboda od povinností. Nám, ostrovanům, naopak povinnosti přibývají v podobě brigád a prací, kterých se musíme chopit po návalu vrstvy bohatších do jejich luxusních vil a domů na pobřeží.
Tento rok se ale k nám ostrovanům připojil někdo, koho bych k sekačce a celkově práci nikdy nepostavila a nečekala bych ho. Připojil se k nám jeden z bohatších, kterého bych nejradši přejela traktůrkem- Cassidy Somers.


Toto léto je výjimečné a jiné i v mé práci.
Od doby, co jsem se naučila jakžtakž chodit a mluvit jsem pracovala u svého táty v jeho rychlém občerstvení (věřte mi, nic příjemného). Tento rok jsem ale dostala podivnou nabídku od rodiny starší paní Ellingtonové, abych byla její ''denní společnicí''. Tato rodina je samozřejmě jedna z bohatších, takže když jsem zjistila plat a fakt, že u friťáku nestrávím hodiny a moje volnost bude mít více prostoru, vzala jsem ji. Paní Ellingtonová je naštěstí jedna z těch rozumnějších, takže její společnost špatná skoro vůbec není.
Možná, že toto byl přesně ten moment, kdy se vše obrátilo vzhůru nohama...


Postavy- ty musím probrat hned na začátek, protože PANE BOŽE!!!
Věřte mi, že mě stálo hodně ovládání a psychických sil, abych do úvodu nenapsala: Jmenuji se Gwen a jsem tvor bez mozku. 

Jinak se to doopravdy vyjádřit nedá. Ona je prostě pitomá. Tečka.
Ale abych tu nenadávala jen na ni- není sama. Spadlí z Marsu jsou tam úplně všichni. Jejich chování, činy, rozhovory, dokonce i ty myšlenky se vyhýbají kilometry lidskému chápání. Přišlo mi, jako by autorka knihu psala v né moc přívětivé náladě a ta se na postavách odrazila. 
Nikdy se mi v žádné knize nestalo, že by se neobjevila postava, kterou bych si nezamilovala nebo mě aspoň nějak nezaujala. Ale tady? Nervy v kýblu z nich mám ještě teď. U jediné postavy se toto chování dalo logicky vysvětlit a to nemocí u brášky Gwen. Což se dostávám k dalšímu spouštěči mého vzteku- celou knihu posloucháme čteme, jak je nemocný, jak je divný, dokonce i v anotaci je tato nemoc zmíněna- platí za léky, ale kurňa tak snad aspoň řeknu co má ne? Takhle to vypadá jako by byl s prominutím debil pro srandu a autorka neměla čas řešit něco vážnějšího než červenající Gwen a Cassidyho krásné vlasy...


No a teď se dostáváme k tomu NEJVĚTŠÍMU:
Kniha má až neuvěřitelně dokonalý námět/ pointu/ myšlenku/ základ, ale autorka, když to řeknu naplno, neměla na to ho zpracovat. Snažila se z toho udělat ''něco víc'', až to skončilo katastrofálně. 
Charaktery postav, děj, prostředí- to vše má skvělý základ, ale autorka nestíhala jíst to, co si nadrobila, protože mezitím si toho nadrobila třikrát tolik- nedokázala si příběh uspořádat a zpracovat jeho myšlenku. Několikrát jsem se v příběhu i ztratila a kolikrát jsem daný úsek četla i třikrát, protože jednu dobu je příběh současnost a aniž by autorka něco řekla nebo aspoň naznačila, děláme si výlet do minulosti, který stejně vypráví v přítomném čase, takže BUM! Další ejhle na scéně...
Často jsem si říkala, jestli to autorka myslí vážně a říkala si, že snad ještě stará na ''tyto'' knihy být nemůžu. Činy, které postavy v knize dělaly mě až zarážely a zírala jsem na stránky s vykulenýma očima- bohužel tentokrát ne v pozitivním duchu.
Pokud čekáte jednoduchý a oddechový příběh- nedočkáte se.
Pokud čekáte ''něco víc'' příběh- nedočkáte se.


A teď si spousta z Vás řekne: Kruci, holka, tak proč tomu dáváš 75%?
Já nevím. NĚCO mi prostě říká, že kdyby se autorka na zpracování tak nevys.... nevyprdla, tak by to byl trhák a já bych knihu nedala z ruky. Ani nevíte jak mě to štve, protože jak základní, tak i vedlejší autorčiny myšlenky jsou prostě úúúžasné, ale myslela až moc a než stihla zpracovat jednu, napadla ji už jiná. V tomto jsem při psaní s autorkou úplně stejná. Proto bych ji doporučila skvělou věc a to jsou lepíky, na které si může napsat vše co se jí v hlavě vyrojí a pak to teprve poskládat. 

Čtivost se knize upřít také nemůže (čtete už i proto, aby jste měli další důvod postavy nenávidět).

Takže shrnutí?
Autorka se nejspíše pokoušela o srdcervoucí, psychologický a ''něco víc'' příběh, kterých je v poslední době čím dál víc a Čemu jsem věřila je bohužel případ, kdy snahy bylo až moc :(


HODNOCENÍ:
75%
Nezabíjejte mě, prosím :D

Tímto bych chtěla moc poděkovat internetovému knihkupectví Arara.cz za poskytnutí recenzního výtisku :)
Knihu koupíte např. zde :)


Co vy a Huntley Fitzpatricková?
Nenáviděli jste někdy také takhle knižní postavy? 
Mějte se hezky! :)


seabook04@gmail.com

Mohlo by se Ti líbit

18 komentářů

  1. Knížku bych si chtěla strašně moc přečíst. Tak jsem zvědavá jak zapůsobí na mně. :D
    Reading With Lucy

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem se u recenze ještě tak nezasmála jako u téhle :D :D už jen ze zvědavosti bych si ji přečetla, ikdyž to není nic pro mě :D

    OdpovědětVymazat
  3. Tááák tohle by mě nebavilo :D Ale nějak jsem to odhadla už podle obálky - romance mi prostě nesedí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vsaď se, že by Tě bavilo v duchu vymýšlet různé způsoby smrti pro postavy :D

      Vymazat
  4. Tak tohle nebude kniha pro mě..:D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba se k ní jednou náhodou dostaneš a budeš zírat :D :)

      Vymazat
  5. Opravdu vtipně napsaná recenze. :) Knihu pravděpodobně číst nebudu, ale pobavila jsi mě. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc :)
      To jsem ráda :D Je fakt škoda, že si s tím autorka nedala více práce :(

      Vymazat
  6. Tak tahle recenze mě opravdu pobavila :D A né že bych nad knihou někdy dřív uvažovala, ale to je jedno, zkrátka jsem si akorát potvrdila, že tohle není čtení pro mě :D Když už se pouštím do romancí, tak si vybírám nějaké s dospělými postavami, těch otravných teenagerů mám až dost v young adultkách :D

    OdpovědětVymazat
  7. Docela pochybuju, že by mi kniha sedla :D Ale zkusit ji někdy můžu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba jsem si s ní jen nesedla a ty budeš nadšená- sto lidí sto chutí :)

      Vymazat
  8. Tuhle knihu bych si také moc ráda přečetla! :)

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat
  9. Knížku mám doma a teď teda nevím, kdy se do ní pustím. Jinak tahle recenze mě vážně bavila :-D!
    Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, to jsem ráda :D
      Snad Ti sedne víc :D :)

      Vymazat

Pravidelní čtenáři