RECENZE: Čísla 1 - Na útěku

autor: Rachel Ward
žánr: Sci-fi a fantasy/ YA
nakladatelství: Egmont
díl v sérii: I.
série: Čísla
počet stran: 320
orig. název: Time to Run
rok vydání: 2011
rok vydání orig.: 2009
překlad: Marie Fulková
vazba knihy: brožovaná
ISBN: 978-80-252-1904-1


ANOTACE:
Od chvíle, kdy zemřela její matka, Jem věděla o číslech.
Věděla o nich už mnohem dřív, vlastně odmalička.
Když se podívala někomu do očí, registrovala v nich číslo. Ale jeho význam zjistila v den, kdy její matka zemřela na předávkování drogami.
Číslo znamenalo datum úmrtí. Jem prožívala těžké dětství. Stěhovala se od jedné pěstounky k druhé a všude si připadala jako cizinec.
Nejraději se toulala sama a tak tomu bylo i v okamžiku, kdy potkává kluka, jemuž přezdívají Pavouk.
Náhodné setkání jí změní život.
Nachází někoho opravdu blízkého a svět se rázem stává snesitelnější. Společně se potulují kolem jednoho z londýnských kanálů, klábosí o všem možném a pomalu se sbližují.
Na jednom z výletů do města se stanou svědky tragického neštěstí, které Jem předem předpoví. Oni sami katastrofě uniknou, ale ta je jen začátkem událostí, které navždy otřesou jejich životy…

MŮJ NÁZOR:

Jem je na první pohled obyčejná holka. Ona sama si myslela, že je blázen, protože po každém očním kontaktu s jakýmkoliv člověkem viděla číslo. Po smrti své matky zjistila co to znamená.

Je to datum smrti.

Datum smrti má každý už od narození dané. Jem je sice vidí, ale okolnímu světu je nesděluje, protože jí samotné připadá nesprávné to někomu říci. Už jen z toho důvodu, že by si o ní dotyčný člověk myslel bůhvíco...
Pak ale potká Pavouka.

Pavouk je přezdívka, která je zažitá více než jeho jméno.
Je to vysoký a hlavně hyperaktivní černoch, který osaměle bloudí uličkami stejně jako Jem. A tak se i potkají.

Sblíží se více, než by oba čekali a jednoho krásného dne si vyjedou do Londýna.
Avšak krátce po příjezdu si Jem všimne něčeho zvláštního. Všichni lidé poblíž London Eye mají stejné datum úmrtí- dnešek. Popadne pavouka a utíkají co nejdál. 
Za pár minut jsou z London Eye trosky a oni jsou hlavní podezřelí- zachytila je totiž kamera, jak utíkají od místa nehody.
London Eye se dlouho neroztočí, ale zato koloběh nečekaných událostí ano.

Jem a Pavouk musí utéct. 

A to co nejrychleji...

Jak začít? No...

Začnu asi tak, že jsem od knihy absolutně nic nečekala. Popravdě... vlastně čekala: naprostý brak, ale nestačila jsem se divit.

Možná Vám kniha připadá jako dětská- dva puberťáci na útěku, poznávají nástrahy života, bla bla bla... NE!

Už jen námět, kdy Jem vidí datum smrti je k zamyšlení. Každý rozumný člověk bude při/ po čtení přemýšlet nad svou smrtí.

Dojde Vám, že to není až tak daleko od věci a už při narození máme každý datum smrti, které nelze změnit.

To je ale teprve začátek toho, co Vás čeká.

Tato série není z žádného roztomilého a dokonalého světa. Žijeme ve světě, kdy se na lidi nebere ohled a celkově takový brutálnější svět (opravdu nejsem dobrá v popisu).

Výjimkou nejsou ani hlavní postavy. Proto se rozhodnou pro útěk, ale nakonec utíkají před ničím úplně jiným.

V knize je skvěle popsáno dospívání. Autorka se s ničím nepáře a píše to tak, jak to je a nemaže nám med kolem pusy.

S tím souvisí i psychika postav, která je v mnoha bodech docela na krajíčku a upřímně- ani se jim nedivím...

První díl série Čísla mě maximálně dostal, naštval, rozesmál a hlavně na konci rozbrečel...

Pokud nad touto sérii váháte, tak zahoďte pochybnosti a přečtete si ho, protože nejlepší/ nejhorší na knize je právě ta pointa, která polovině naší populace daruje depresi (patřím k té polovině).

Určitě je ještě potřeba zmínit styl autorky, který se dá označit jako nepářu se s ničím.

Kniha je psaná nespisovně a pár sprostých slov se tu také najde, ale právě to, dodává knize větší reálnost :)

DOPORUČUJI!

HODNOCENÍ:

Četli jste sérii? Určitě mi napište!

Mějte se hezky! :)

seabook04@gmail.com