pátek 28. července 2017

Co se děje?

Ahoj!
Všechny Vás moc zdravím.
Je to nějaká doba, co jsem se neozvala a nějaká doba, kdy na blogu nepřibyl článek, který by sršel radostí a láskou ke čtení jako tomu bylo dřív. Až na pár výjimek jsem byla do psaní a čtení nejen sama sebou nucená a to vedlo k tomu, že mě to jednoduše přestalo bavit. A to doslova.
Čtení, knižnímu světu a vlastně všemu s tím spojenému jsem se vyhýbala, protože jsem mohla zahlédnout na fotce knihu, kterou jsem já sama měla na recenzi a ještě nebyla přečtená, zrecenzovaná,... nic. A to ve mě vyvolávalo nejen pocit úzkosti, ale také zklamání a hlavně donucení. Proto jsem si řekla dost.
Svůj blog jsem založila za účelem šířit lásku ke čtení, ale ne proto, abych o ni já sama přišla.

Jednoduše mi chybělo si přečíst knihu, aniž by o tom někdo věděl. Aniž by znal moje dojmy a pocity.
Proto jsem udělala takhle nečekanou pauzu, která ale svým způsobem trvá skoro rok, protože už skoro rok jsem byla v tomhle stavu a nevím jak Vy, ale já to na článcích perfektně viděla.
Tato pauza zasáhla hlavně marketingovou stránku mého blogu, takže se moc omlouvám všem, kteří mi poslali recenzní výtisky, ale stojím si za tím, že je lepší si počkat na článek, který bude pořádným, než mít okamžitě odfláknutý sršící nechutí.

I když mám teď v plánu volnější režim, počítám, že na blog pár příspěvků přibude. Možná jeden, možná dva, možná dvacet za měsíc. Netuším.
Co ale vím je, že chci, aby pro mě byl blog to, co dřív. Místo, které mě dělá šťastnou a ne nešťastnou.

Mám Vás ráda, SeaBook

2 komentáře:

  1. Myslím, že se shodneme na tom, že každý z nás, kdo se v blogosféře už nějaký čas pohybuje, ti absolutně rozumí a minimálně jednou zažil stejný pocit. Mám se do toho nutit? Je to vůbec k ničemu? Tomu se říká krize a skutečně nejlepším lékem na ni je vypnout. Pokud tě blog baví, jakože baví, zase si k němu najdeš cestu - nebo on k tobě :)

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! Co nejdříve odpovím! ♥