pondělí 1. května 2017

O bílém městě v němž řádí ďábel

Někdo přijel obdivovat. Někdo přijel odevzdat život.

Světová kolumbovská výstava ve, která měla Ameriku ve čtyřicátých letech 20.století posunout kulturně výš nebyla příležitostí jen pro architekty dokázat svůj talent a pro Američany bojovat za svou zemi, ale i pro vraha získat svoje oběti.

Doktor mnohých jmen je pro nás hlavně H. H. Holmes. Pohledný, pozorný, milý a mladý muž, kterému nikdo neodolá. Ani ženy, ani muži a ani děti. Má v sobě sílu, která Vás přitahuje a přesvědčuje o všem, co z jeho úst vyjde.
Mnoho žen mu darovalo srdce. Mnoho firem mu darovalo své produkty. 
A mnoho lidí mu nechtěně darovalo své životy.


Jak se tak koukám, jsem jediná, pro kterou byla tato kniha doslova utrpením.
Věřím tomu, že důvodem bylo hlavně mé očekávání, které nebylo naplněno.
Čekala jsem, že uvidím prvnímu modernímu americkému vrahovi do hlavy. Proč to dělal? Těšilo ho to? Jaký měl pro to důvod? Za jakým účelem vraždil? Na tyhle otázky jsem chtěla znát odpovědi.
Anotace mě nalákala na příběh amerického Jacka Rozparovače, který řádil v zamořeném Chicagu v době Světové kolumbovské výstavy, díky které se zmizení občanů a návštěvníků rozplynulo.
Jedním z problému bylo ale to, že tato kniha nevyprávěla o vrahovi na pozadí Světové kolumbovské výstavy.
Vyprávěla o Světové kolumbovské výstavě na pozadí příběhu vraha.

Ať to spočítám matematicky či "pocitově", výstava vítězí. Prostoru měla v příběhu dvakrát více i přesto, že anotace slibuje opak. Což narážíme na další problém: v oboru architektury a kultury nejsem ani lajk, a tak je možné, že za nechytlavost textu nemohl autorův styl, ale moje nevědomost. Každopádně i kdybych měla popsat autorův styl v kapitolách, kdy se věnoval vrahovi... Ano, měl vše naplánované a dobře Vám překvapení dávkoval, tak na jeho stylu nebylo nic, co by mě drželo v pozoru a  hůř, co by mě zaujalo. Po celou dobu jsem si připadala jako žák po škole, který musí za trest přečíst pětisetstránkovou učebnici o výstavě a jediná světýlka ve tmě krom konce pro něj představovaly části s vrahem.

Výsledek obrázku pro The devil in the white city
zdroj
Za tohle mě mnoho knihomolů asi bude chtít ukamenovat, ale nezbylo mi nic jiného, než části s architekturou přeskakovat. Důvod je jasný: vůbec mě to nechytlo a ani nebavilo. V průběhu jsem se k těmto částem snažila vracet a číst kapitoly věnující se především výstavě a poté životům architektů, kteří s ní měli co do činění, ale nešlo to.
Jsem opět ta černá ovce, protože každý ohlas, který jsem na knihu četla, byl maximálně nadšený. Z barvitosti jazyka autora, z vášně, která z knihy plynula a z překvapení, jak moc bylo Chicago považováno za peklo na zemi.

Velice mě to mrzí, ale po dočtení knihy mi ze srdce spadl obrovský kámen a cítila jsem se volná. Knihu jsem četla několik týdnů a ten pocit svobody, že se mohu pustit do jiné.... ten by neměl nastat. Příběh samotného H. H. Holmese nás čeká i na filmovém plátně, kde se Leonardo DiCaprio chopil hlavní role a já jsem na něj opravdu dost zvědavá.
Tímhle článkem bych chtěla upozornit hlavně na to, že anotace v tomto může klamat. Ano, je zde příběh vraha, ale ať si říká kdo chce co chce, autorova pozornost padla především na výstavu a ne na zrůdu během ní.
Zbytek nechám jen na Vás, protože je očividné, že jsem si s autorem nesedla. Možná to bylo díky očekávání, které jsem měla naprosto jiné a možná díky výjimečnosti, kterou jsem já v knize nenašla.

HODNOCENÍ:
35%


Tímto bych chtěla moc poděkovat e-shopu Martinus.cz za poskytnutí recenzního výtisku :)
Knihu koupíte např. zde :)
--------------------------------------------------------------------------
Výsledek obrázku pro ďábel v bílém městě

autor: Erik Larson
žánr: beletrizovaná literatura faktu
nakladatelství: Argo
vazba knihy: vázaná s přebalem
ISBN: 9788025720554



--------------------------------------------------------------------------



Četli jste tuto knihu? Jaký je Váš názor?
Mějte se krásně! :)
seabook04@gmail.com

10 komentářů:

  1. Ono je těžké zodpovědět si otázky proč to dělal. U některých vrahů nejsou důvody zřejmé ani několik let po události. Je to prostě kruh :( Ale je fakt, že zatím jsem na knihu četla jen chválu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Už jen podle žánru: beletrizovaná literatura faktu by mě kniha nezaujala. Naprosto chápu, jak ses u čtení cítila. Četla jsem Chrám Matky boží v Paříži a tam byl popis Paříže z ptačí perspektivy na 60 stránek a já jsem trpěla! Takže klobouk dolů, že si knihu vůbec dočetla! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě to hrozně štve, protože ostatní čtenáři básní o tom, jak poutavé a zábavné popisy to byly a já se cítím fakt blbě, když si jediná stěžuju :D

      Vymazat
  3. Tak to mě mrzí. Utrpení u čtení je vždycky na nic, kór, když se člověk na knihu těší. Pokaždé to holt nesedne.

    OdpovědětVymazat
  4. Hm, navnadila jsi mě, kniha putuje do "want read" seznamu. Beletrizované literatury faktu, zvlášť na podobná témata, není nikdy dost. <3

    OdpovědětVymazat
  5. Na setkání našeho čtenářského klubu padla na přetřes i tato kniha. Té paní se hodně líbila, ale už jenom zmínka, že vrahovi je věnována jen desetina knížky a zbytek je o výstavě, mě odradila. Takže plně chápu tvé utrpení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsem psala, u tohoto případu jsem opět černá ovce, takže je min. 90% šance, že se bude všem ostatním líbit, každopádně trvám na tom, že výstavě je v knize opravdu věnováno více.

      Vymazat