KNIHODOJMY: Divoká píseň

Hudba.
Dokáže přivodit smích, radost, lásku, ale i smrt.

V. Schwab rujnuje ostatní fantasy autory a dostává se svými knihami na samý vrchol žebříčku.
Jak prodejnosti, tak i oblíbenosti.
Svoje fantasy díla dělí na dvě půlky: young adult vydávané pod jménem V. Schwab (u nás u CooBoo) a fantasy pro dospělé pod jménem V. E. Schwab (u nás u Arga).
Když byl minulý podzim obrovský BUM! kolem obou prvních dílů jejich sérii, rozhodla jsem se začít s tou u CooBoo nebo-li tou, která je určená mladším čtenářům.
Nečetla jsem jediný negativní názor. Čtenáři se předháněli s radostnými ohlasy a já se očekáváním třepala jak ratlík.
No, a ono to jaksi nevyšlo.

Vítejte ve Verity.
Městě, které je rozdělené na dvě části.
Jedné vládne otec hlavní a velice problémové hrdinky Kate, který vládne krutostí a penězi. Pod palcem má mnoho nestvůr, jež číhají na všechny, kteří si nekoupili jeho ochrannou medaili. S nestvůrami má uzavřeno mnoho spojenectví a chystá se na povstání, díky kterému by mohl konečně vlastnit celé město Verity.
To ale neví, že ho chce někdo předběhnout.

Druhá půlka přežívá hlavní díky bojům, jež neustále s nestvůrami probíhají.
I přesto se ale ví, že Augustův otec s pár takovými nestvůrami žije a bere je jako svou rodinu. Tento typ nestvůr se živí dušemi hříšníků, které z těl vyvolávají pomocí hudby.
Augustova rodina ale zjišťuje, že příměří, které uzavřela s druhou polovinou města je na spadnutí.
A tohle spadnutí bude znamenat mnoho ztrát.

Když se tito dva hrdinové náhodou setkají, čeká na ně past, kterou ani jeden dopředu netušil.
Jeden má být odstraněn, druhý z tohoto činu obviněn. Proto berou nohy na ramena, neví komu věřit, kdo vlastně jsou a ani co bude dál.
Ví jen to, že se nesmí vzdát a bojovat.

“You wanted to feel alive, right? It doesn't matter if you're monster or human. Living hurts.” 

Jak už jsem psala výše, Divoká píseň je jedna z nejoblíbenějších knih, co se týká YA fantasy.
Když jsem se dočetla, že je to částí i retelling Romea a Julie a že v příběhu hrají velkou roli monstra, hudba a drsná hlavní hrdinka, očekávání vzrostlo na maximum.
Už po pár přečtených stánkách mi ale nadšení radikálně kleslo. A jak jsem četla dál, dostalo se na naprosté dno...

Nuda, nuda a ještě jednou nuda.
Ačkoliv se tento příběh řadí k těm nejpropracovanějším a nejnepředvídatelnějším, řádí se také k těm nejplošším.
Od první stránky na mě příběh nijak nezapůsobil. Hlavní hrdinové pro mě byli pouze fiktivní postavy, se kterými jsem si nevytvořila žádné pouto. A nakonec, styl autorky mi vůbec nesedl---> kámoškami jsme se bohužel nestaly.

“I mean, most people want to escape. Get out of their heads. Out of their lives. Stories are the easiest way to do that.” 

Neříkám, že je příběh špatně napsán. To vůbec.
Z objektivního pohledu vidím úžasný příběh o dvou dospívajících "dětech", kteří si jsou díky své krvi nepřáteli. Vidím skvělý nápad monster a alegorii.
Ze subjektivního vidím úplně to stejné, akorát v nudném a plochém provedení.
Neexistuje vlastně nic konkrétního, co bych knize vytkla. Jednoduše jsem si nesedla s autorkou.

Shrnutí: Divoká píseň je kniha, která zaujala miliony čtenářů (nejen) YA fantasy. A já se tomu po dočtení opravdu nedivím. Jen mezi ně bohužel nepatřím.

HODNOCENÍ:

40%

Moc děkuji internetovému knihkupectví MegaKnihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku ♥

Pokud i vy chcete nahlédnout do světa příšer, nebezpeční a hudby, klikněte sem ☺

Co vy a tato momentálně velice populární autorka? Čtete její knihy?
Mějte se krásně! ♥
seabook04@gmail.com