Odpad na knižní scéně internetu

Ačkoliv i mně to přijde často neuvěřitelné, za (skoro) každým bloggerem v realitě stojí člověk. Člověk, který má své problémy, radosti, rodinu, práci, školu, život,...
Je to člověk jako každý z nás. 
Když vstoupíme na internet, jsem Ti, co sedí za obrazovkami. Chválí, kritizují, čtou, píšou,... Na internetu většina z nás zapomene na realitu. V dnešní době populární YouTube je asi největším terčem a hnízdem lidí, kteří nemají potřebu kritizovat, ale mají potřebu urážet, zesměšnit, apod.
Zajímalo by mě, proč to dělají. Zajímalo by mě, jestli to dělají pro dobrý pocit. Proto, že v realitě to nedokážou, a proto si vztek vylijí na lidech, které nezná a které to většinou srazí k zemi.
Proč se k sobě na internetu nechováme jako v realitě? Ano správně, většina z nás na to nemá odvahu.

V rubrice Názor knihomola bych se chtěla věnovat jakémukoliv tématu. Ať už jsou to obrazně knihy, soc. sítě, běžný život... čemukoliv. Proto Vás prosím, aby jste tyto články brali jako můj názor, na který mám právo. Nejsem akademik, nejsem profesionál, ale jsem člověk, který by chtěl vyjádřit názor.

Kdyby jsme se měli vrátit k tomu, o čem tenhle článek bude. Proč píšu na toto téma?
Jak už jsem psala výše, mnoho lidí se na internet chodí vyřvat, protože v realitě drží jazyk za zuby.
Když to tak řeknu, v té velké YouTube sféře, kde figurují nejznámější youtubeři, je to běžné. Nenávistné a sprosté komentáře, maily a u odvážných i telefonáty jsou na denním pořádku.
Říkala jsem si, že když není knižní youtube a blog ještě tak moc známý, nemuselo by to dopadnout takhle.
Bohužel jsem se mýlila.

Ještě než se do toho ponořím úplně. 
Proti KRITICE nemám absolutně nic. Kritika a konstruktivní kritika je něco, za co jsem neskonale vděčná. Je to něco, co mě posouvá výš a díky čemu jsem lepší.
Problém ale je, že hodně lidí neví, co to kritika je a zaměňují ji s tzv. hatem.
Dovolte, abych citovala z portálu Wikipedie, kde je to podle mého napsáno naprosto přesně:

,,Hanopis nebo pomluva není kritika. Protože negativní kritiky jsou obecně častější, nabývá i slovo kritika někdy užší význam kritiky negativní. To však svádí k falešné představě, jako kdyby cílem kritiky mělo být odsuzovat a hanět."

Myslím, že většině neutekla kauza s Rodaw z Knihánkova a pokud ano, tak se rozhodně podívejte na její video, které je nejen povedené, ale velice pravdivé.

Proč tenhle článek píšu?

Někdy mě až zaráží, co jsou lidé schopní napsat a pak se ospravedlňovat tím, že je to kritika. 

Někdy mě zaráží. když daného "kritika" vidím na veřejnosti choulit se s roztřepanými koleny v koutě a poté jeho ostrá slova na internetu.

Často pod videi a články vídám komentáře, které hlásají, jaký je to odpad, ztráta času a ,dovolte to slovo, sračka.

1, Nikdo Vás nenutí se na to koukat/číst si to.

2, Když už takový komentář napíšete, zapřemýšlejte, co to s autorem udělá a zamyslete se sami nad sebou.

3, Dejte prostor se autorovi vyjádřit. Dejte mu možnost se obhájit a nezavrhujte ho na první pohled. 

4, Když neuděláte nic z toho. Jste vážně tak sobečtí? Jste vážně tak závistivý, že nedokáže k té "profesionální" urážce přidat něco, z čeho si autor něco vezme a něco, co jeho tvorbu posune výš? Proč nenapíšete názor, který bude obsahovat to, co se Vám nelíbí, ale tím způsobem, že to autorovi pomůže a ne ho urazí?

Já sama jsem se díky jedné diskuzi zlepšila. Jsem neskonale vděčná těm, kteří vynaložili svůj čas, aby můj článek pomohli posunout výš. Řekli to, co se jim nelíbí a co naopak líbí. Samozřejmě, že se nikdy nezavděčíte všem, ale můžete se zavděčit většině.

Chtěla bych tento článek ukončit tím, aby jste dělali to co Vás baví. Věřte mi, že Vaši fanoušci si Vás najdou.
A těch, co je to vlastně vůbec nezajímá se ptám: ,,Proč se na to tedy díváte?"
Odpověď myslím všichni známe předem...